|
|
Mediální obraz španělské chřipky ve vybraném dobovém tisku v letech 1918 - 1920
Vegrichtová, Denisa ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tématem této diplomové práce je mediální obraz španělské chřipky ve vybraném dobovém tisku v letech 1918-1920. Jako hlavní výzkumná metoda je použita kvantitativní obsahová analýza, která umožňuje zkoumání většího objemu dat. Kvantitativní obsahová analýza je provedena u článků z česky psaných Lidových novin a z amerického deníku The Sun. Časově je výzkum omezen na roky 1918-1920, tedy na období, kdy epidemie španělské chřipky probíhala. Pozornost je věnována způsobu informování o španělské chřipce ve vybraných denících, například na četnost publikování zpráv o nemoci, hlavní témata článků, jak často se články o nemoci dostávaly na titulní strany, nebo zda je nemoc prezentována jako smrtelná. Následně je část práce věnována kvalitativní analýze článků z odborných lékařských časopisů. Dva články jsou z roku 1918, další dva články jsou z let 2018 a 2019. V tomto případě jsou pomocí kvalitativní analýzy zjištěny rozdílné pohledy lékařů na španělskou nemoc z roku 1918, kdy epidemie vypukla, a po sto letech. Zkoumané byly například uváděné příznaky nemoci, nebo způsob léčby. V závěru práce jsou po zodpovězení výzkumných otázek potvrzeny či vyvráceny stanovené hypotézy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Struktury obyvatelstva městyse Koloveč v letech 1910-1921.
Hájková, Tereza ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Struktury obyvatelstva městyse Koloveč v letech 1910-1921 Abstrakt Tato práce pojednává o demografickém vývoji městyse Koloveč během 1. světové války, která výrazně zasáhla do struktury obyvatelstva nejen v českých zemích, ale i v Evropě. První část práce je věnována právě 1. světové válce, jejímu vzniku a následkům, které ovlivnili strukturu obyvatelstva i po válce. Další důležitou událostí byla v roce 1918 španělská chřipka, která zapříčinila smrt několika desítek milionů obyvatel v Evropě. Stěžejní část práce se věnuje počtu narozených a zemřelých obyvatel a počtu sňatků v Kolovči v letech 1910-1921 na základě dat z kolovečské matriky. Součástí je také komparace let 1910 a 1921, kdy bylo v českých zemích provedeno sčítání obyvatelstva, které je analyzováno podle předem zvolených kritérií v městysi Koloveč. Ty jsou členěny na 4 části, a to na demografické znaky, etnické a sociokulturní charakteristiky a socioprofesní charakteristiky. Klíčová slova: 1. světová válka, španělská chřipka, městys Koloveč, obyvatelstvo, matrika
|
|
|
Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry
Salfellner, Harald ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Dějiny lékařství Abstrakt disertační práce Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry Dr. med. univ. Harald Salfellner Praha, 2017 Abstrakt Na konci první světové války, v letech 1918 a 1919, postihla lidstvo dosud nevídaná pandemie chřipky, jíž během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí, než ve všech bitvách první světové války 1914-18 dohromady. Přesný počet obětí není znám a je dnes různými prameny udáván mezi 20 a 50 miliony. S výjimkou několika odlehlých ostrůvků byl touto takzvanou španělskou chřipkou postižen celý svět, zvláštní měrou pak Evropa vykrvácená industriálně vedenou válkou. V létě roku 1918 dorazila pandemie v podobě první, relativně neškodné vlny, do českých zemí, o několik týdnů později se nemoc proměnila ve smrtelné ohrožení, kterému i u Vltavy podlehly tisíce lidí. Zatímco v říjnu 1918 povstávala z trosek rakouského mnohonárodního státu první Československá republika a davy ve městech jásaly, hleděly tisíce nemocných svírané horečkou a kašlem za zataženými závěsy vstříc svému nejistému osudu. Zatímco v USA byla chřipková pandemie jakožto největší zdravotní katastrofa 20. století podrobně probádána v četných vědeckých příspěvcích a monografiích, existují v mnoha...
|
host ::
RSS.